"Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti." Řím 8,26
Největší překážkou působení Ducha svatého je pyšné srdce člověka.

Dokud nesestoupím s Bohem do pravdy o sobě, dokud nezjistím, že sám ze sebe nejsem schopen ani toho nejzákladnějšího projevu lásky, dokud se nepotkám s realitou o sobě samém, nemůže Bůh ani skrze svého Ducha tuto moji realitu měnit. Ale co je tou základní pravdou o nás, ke které nás Duch sv. vede? Je to skutečnost, že Bohu každý z nás stál za to, aby za něj dal vše. Duch nás na prvním místě vede k tomu, abychom si vážili sami sebe. Nesoudí, nemoralizuje, nezasouvá nás do škatulek, nezatěžuje....ale vždy pozvedá a vrací každému z nás důstojnost dítěte Božího. A až se mu otevřu, pak si mě postupně On sám promění. Jak dát prostor tomuto Duchu v celém rozměru svého života? Jak s Ním přijmout svoji potřebnost, revidovat své postoje? Proč se máme učit nechtít nic dělat bez Boha?

Druhá část přednášky ke stažení: Duch svatý je Pán

(Přednáška na toto téma zazněla na oblastním setkání Katolické charismatické obnovy v Českých Budějovicích v sobotu 21. dubna 2012.)