Pane, Ty ses dovedl vydat až do konce svých sil pro druhé,
když byl k tomu čas -
ale Ty ses dovedl také zastavit a odpočívat,
když k tomu byl čas.
Tys dovedl zavést své učedníky do ústraní, aby si odpočinuli.
V mlčení, tichu a samotě jsi hledal odpočinek pro sebe i pro druhé.
Máme před sebou dovolenou, Pane.
Pomoz nám Ty sám, abychom dokázali dobře využít tohoto času svého odpočinku.
Příliš jsme zvykli žít stále v hluku a mezi množstvím lidí.
Kempinky i všechna výletní místa bývají teď přeplněny.
Na koupalištích, na plážích - tělo na těle.
I v přírodě nás ohlušují magnetofony, telefony...
Dovedeme urazit stovky, tisíce kilometrů, abychom se mohli pochlubit, kde až jsme byli
a co všechno jsme viděli...
Rádi bychom strhli za několik dní své dovolené všechno, co jsme nestačili udělat během
roku doma, na chatě,chtěli bychom se více věnovat i svým oblíbeným "koníčkům"...
Chtěli bychom toho stihnout mnoho, Pane.
Pomoz nám nepodlehnout tomuto pokušení!
Především dej, abychom Tě zkusili hledat, objevovat, setkávat se s Tebou!
Potřebujeme ticho, abychom slyšeli Tvůj hlas, Pane.
Ať dovedeme být vynalézaví, až budeme hledat ticho samotu klid.
Ať se dovedeme ztišit někde v zapadlém koutě lesa na rozkvetlé louce v podvečer
na břehu rybníka na vrcholu hor v opuštěném kostelíku...!
Ať dovedeme být v tichu před Tebou a naslouchat!
Ať dokážeme využít doby své dovolené k tomu,abychom tváří v tvář Tobě samému,
Pane, dovedli zvážit a zhodnotit uplynulý rok svůj život, svou práci, své jednání,
svůj vztah k nejbližším, k rodičům, k manželce, manželovi,
dětem, přátelům, sourozencům...
svoji lásku k Tobě, sílu své víry, životnost své naděje a důvěry,
že Ty sám mi ukážeš mé prázdninové cesty...!
Převzato z webu pastorace.cz.
