V roce 1997 se nám narodil syn. Po dvou měsících pro něj moje žena neměla už dost mléka. Naše obvodní lékařka jí předepsala homeopatikum. Tehdy jsem o tomto způsobu léčby nevěděl téměř nic.

Po užití homeopatik bylo mléka opět dost, ale během měsíce začal malý syn dostávat záchvaty kojenecké epilepsie. Jeli jsme do okresní nemocnice k dětskému neurologovi, který je světovou kapacitou v oboru. Ten syna hospitalizoval a podrobil vyšetřením, výsledkem však bylo jen to, že nezjistil nic. Záchvaty pokračovaly a byly stále častější. Zmínil jsem se o tomto problému před knězem, který byl toho času mým zpovědníkem. Kněz mi doporučil, aby manželka vysadila to homeopatikum, protože homeopatika nejsou účinná tím, z čeho se vyrábí, ale tím, co se nad nimi při výrobě vyslovuje. Lék jsme vysadili a záchvaty začaly řídnout, až postupně během jednoho roku přestaly úplně. Syn má dnes čtrnáct let a je zcela zdravý. Homeopatika se tedy v naší rodině od roku 1998 nepoužívají. Toto svědectví Vám píši rád, protože v knize Zjevení stojí psáno: „...oni nad ním zvítězili pro Krev Beránkovu a slovo svého svědectví...“.