„Jeho ústa mluví to, čím přetéká srdce“ (Lk 6,45). Neexistují nahodilá slova. Všechna totiž vyjadřují to, co chováme v srdci: tužby, přání, potřeby - a to jak ty uspořádané a očištěné, tak i ty chaotické a dvojznačné. Čím srdce přetéká, tím jsou nasycena slova, která z něj prýští. Ve skutečnosti nelze slova beze zbytku ovládnout silou vůle. „Práce na tom, jak mluvíme“, se proto nemůže omezovat jen na kontrolu vnějšího projevu. Protože nevyjádříme-li svůj svět tužeb, pocitů a emocí prostřednictvím slov, ony si najdou jinou únikovou cestu, třeba v nekontrolovaných gestech, v chování nebo v závislostech. Přístupovou cestou k očišťování slov je očišťování srdce.
„Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života,“ vyznává apoštol Petr (Jan 6,68). Meditace Ježíšova slova očišťuje naše srdce i slova, která se v něm rodí.
Převzato z knihy O tom, co je v životě důležité (KNA).
