Nauč mě spát, Pane

18.2.2017

Nauč mě spát, Pane

 

Je to zvláštní, ale nikdy jsem neslyšel kázání věnované spánku. To je ale určitě velká chyba. Pane, nech mě spát. Já se přece musím vyspat, a tak mé nebuď. Je to jen dobře, když spím. Moje spása souvisí se spánkem. ,Učitelé duchovního života‘ by mi to asi neschválili, ale ty přece jejich traktáty pročítat nemusíš-, a tak mé jistě chápeš. Pevně doufám, že mou prosbu vyslyšíš. Říká se, že tvoje cesty jsou nevyzpytatelné. Proč by se jedna z nich, ta moje, nemohla jmenovat ,cesta spánku‘: Pane, nauč mě spát. Nečekej ode mě, že se budu modlit, vždyť dobře víš, že ode mé se žádné pořádné modlitby nedočkáš. Já pořád něco povídám, abych ti zacpal pusu a nepustil tě ke slovu. Ty pak musíš na svoje plány rezignovat, protože já o nich nechci nic slyšet. Mám totiž strach. Nemáš jinou možnost: nech mě, prosím, spát.

Chceš-li mě získat, musíš mě nejdřív uspat. Ve dne se mám na pozoru a dokážu se ti ubránit. Dobře vím, jaké zbraně použít, aby se mi tvé evangelium, a hlavně jeho provokující stránky, nedostaly pod kůži. Tvé paradoxy nejlépe neutralizuje rozvážnost a zdravý rozum. Když mě přece jen někdy zasáhneš, umím si poradit: tvůj zásah začlením do kartotéky, založené právě k tomuto účelu, kde má všechno své vyhrazené místo, kde vládne dokonalý pořádek a kde mé nic neznepokojuje.

V noci však dostává má obrana trhliny a bašty „racionality" se hroutí. To je ta pravá chvíle pro tebe, Pane, a tak neváhej a využij ji! Převezmi ode mě otěže, které - já pošetilec! - ve dne tak pevně svírám v rukou. Napověz mi, co je správně. Řekni mi, co mám dělat. Obnov mé ve spánku. Jsem jako stroj, který nutně potřebuje generální opravu. Postarej se o ni, prosím, aby všechno - moje uši, jazyk, mozek, oči a hlavně srdce - zase fungovaly tak, jak mají. Využij toho, že spím, a dej mě do pořádku, protože jinak budu i. nadále dělat jednu botu za druhou.

Až se ráno probudím, zjistím, že jsem v noci dostal nádherný dárek: že jsem teď někdo jiný, že jsem úplně převychovaný a mnohem lepší. Kdosi napsal „Bůh využívá spánek k tomu, aby člověku podal pomocnou ruku, kterou mu v bdělém stavu podat nemůže." Doufám, že tvůj noční úskok bude účinnější než moje každodenní pošetilost. Když bdím, bráním notýsek, kam jsem zaznamenal všechnu svou „moudrost", zuby nehty. Nachází se v něm můj žebříček hodnot, moje zašmodrchané „problémy" i - třikrát běda! - moje předsevzetí na cestě ke svatosti. Když spím, padá mi můj notýsek z rukou. Zvedni ho, prosím, a nesměj se tomu, co se v něm dočteš. Měj se mnou slitování. Oprav chyby, vyškrtni hlouposti, vygumuj nesmysly a vepiš do něj, co v něm chceš mít ty sám.

Třetinu života prospím. To je ta pravá chvíle, abys mé poučil jak mám žít ve zbývajících dvou třetinách. Za války zůstávala jedna Angličanka klidně v posteli i během nejhoršího bombardováni a prohlašovala: „Bůh přece nespí, a tak není žádný důvod, abychom byli vzhůru oba dva.“ Co se mě týče, měl bych spíš říkat: „Běda, kdybychom byli vzhůru oba dva," Jen bych ti v tvé práci překážel. V noci bych se dopouštěl úplně stejných chyb jako ve dne. Jedno přísloví říká: „Ten kdo spí, žádnou rybu nechytí.." Ale já se přece na ryby nechystám! A když spím, můžeš ty, Pane, ulovit mě! Zdůrazňuji, že jinou možnost nemáš, a tak ji, snažně prosím, využij.

V Písmu svatém čtu:

Marné je časné vstávat,
dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy;
neboť svým miláčkům dává ho ve spánku (Žl 127,2).
 
Máš-li mě rád, Pane, daruj mi spánek.
Nech mě spát.
Nauč mě spát.
A ty se zatím v klidu věnuj své práci.

 

S mírnými úpravami převzato z knihy
Provokující evangelia,

kterou vydalo KNA.

 

Sekce: DUCHOVNÍ ŽIVOT   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


    RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

    Kontakt na správce stránek: webmaster@vojtechkodet.cz 

    Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.