(Vybráno ze spisů Michaela od sv. Augustina)

Michael od sv. Augustina (Jan van Ballaert) se narodil v roce 1622 v Bruselu. 1640 vstoupil na Karmel.

V pětadvaceti se stal lektorem filosofie v Gentu. Michael byl novicmistem, radním, převorem různých klášterů a třikrát provinciálem. Napsal několik knih o duchovním životě, doprovázel karmelitánskou terciářku Marii Petyt a vydal její spisy. Zemřel 1684.

A toto je opravdu nejlepší úděl karmelitána, totiž zabývat se Bohem bez přestání a uctívat jej ve dne v noci v duchu a v pravdě. To dokáže jen ten, kdo koná všechna svá díla v Bohu, s Bohem, podle Božích přikázání a jak to odpovídá dokonalým ctnostem..., kdo dovoluje Bohu, aby v něm působila a na něm se uskutečnila jeho dobrá vůle. Neboť co jiného to je, než bez přestání se zabývat Bohem tím nejdokonalejším způsobem!

Co jiného to je, než mít mysl obnovovanou skrze Boha a v Bohu! Co jiného to je, než vše v Bohu ztrácet, jakoby procházet životem se zavřenýma očima a v tomto smyslu v Bohu vše zmařit! Tímto způsobem se ve všem člověk s Bohem setkává, ve všem Boha nalézá, vlastní, okouší a objímá, a tímto způsobem člověk žije jen v Bohu, bez prostředků a bez překážek. A tedy co jiného to je, než neustále bdít v modlitbě a nezabývat se ničím jiným než jedině Bohem.

Všude nacházím svého Milovaného, všude se setkávám se svým Bohem; mohu vše, jen Jej nesmím ztratit, jeho přítomnost poznávám neklamně... Protože není žádné zprostředkování mezi Jím a mnou, žádná překážka, jsem mu zcela blízko; nic nestojí mezi mnou a mým Milovaným, ani tvorové, neboť On je zcela proniká, a já už nemohu nic vidět, slyšet, cítit, ochutnávat nebo se toho dotýkat, aniž by mi Bůh byl bezprostředně přítomen, jako ona věc, kterou vidím, slyším, cítím, ochutnávám, dotýkám se jí.

Kontemplativní člověk může dělat bez rozdílu všechno: nehledá odpočinek pro své tělo, nehledá samotu ani se samotě nevyhýbá; vykonává všechny činnosti aktivního života – koná kající cvičení nebo kající cvičení nekoná, postí se nebo se nepostí, myslí na svaté nebo na ně nemyslí, praktikuje ústní modlitbu nebo ji nepraktikuje, koná svou službu v rámci officia nebo ji nekoná, obrací se k Matce Boží nebo k jiným svatým nebo se k nim neobrací – dělá vše, jak to vyplyne nebo vyjde, aniž by v tom dělal rozdíly.

(Ze spisů Michaela od sv. Augustina)

Převzato z www.karmel.cz.