Cíl či smysl křesťanského života je podle svatého Serafína ze Sarova "mít Ducha Svatého". Ne ve smyslu vlastnění, ale naopak být vlastněn dárcem moudrosti, rady, síly... . Učme se Ducha Božího znát, žít s ním ve vztahu a důvěřovat mu.

Jaký význam má zasvětit sebe nebo druhé Panně Marii, když jsme ve křtu již zasvěceni Kristu? Není to navíc nebo dokonce mimo? Může křesťan zasvětit Panně Marii i někoho jiného než sebe?

Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Poprvé se takto před letnicemi modlili Ježíšovi učedníci spolu se ženami, s Ježíšovou Matkou Marií a s Ježíšovými příbuznými (srov. Sk 1,14). Přizvěme tedy i Pannu Marii, aby se modlila s námi o nové letnice v našem životě a v životě církve. Nejlépe by bylo, kdybychom se mohli tyto dny scházet na modlitbu v nějakém společenství nebo ve vlastní rodině. Pokud si nejsme schopni najít tyto dny více času na modlitbu, pomodleme se každý den alespoň svatodušní hymnus Veni Creator Spiritus (Přijď, Tvůrce Duchu svatý), nebo sekvenci Veni sancte Spiritus (Přijď, ó Duchu přesvatý), popř. každý den přidejme ke své osobní modlitbě desátek růžence s vloženým tajemstvím „který Ducha svatého seslal“ nebo v rozšířením tohoto tajemství, které s ostatními modlitbami k Duchu svatému najdete na tomto webu v oddílu modliteb. (zde)

Narodil se někdy kolem poloviny 14. století v Pomuku v Čechách (pozdější Nepomuk u Plzně). Jeho otcem byl pomucký rychtář Welflin, patrně německé národnosti. O matce nic bližšího nevíme, ale vzhledem k tomu, že Jan mluvil dobře česky, byla asi Češka. Rodná obec patřila ke klášteru cisterciáků a tam se Janovi dostalo dobrého základního vzdělání. Později dosáhl bakaláře práv na pražské univerzitě, založené krátce předtím r. 1348 Karlem IV. V letech 1369-1380 zastával úřad notáře v kanceláři arcibiskupa Jana Očka z Vlašimě, což předpokládalo znalost úředních jazyků i právních zvyklostí. Ze zachované dokumentace psané jeho rukou lze soudit, že byl v administrativě vynikající.

Lukáš 1:34-35  Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"  Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.

Pro Ježíše jsem vzácný, jedinečný, neopakovatelný, touží se mnou sdílet všechno a navždy...tak proč mám tedy někdy pocit, že Boží láska se týká všech KROMĚ MĚ? Proč je pro nás tak nesnadné žít naplno z lásky Boží, uvěřit tomu, co Ježíš říká, následovat ho? Co mi brání v tom, abych zakoušel Boha a naplno s Ním žil? Je to něco v nás i něco kolem nás. Nikdo z nás si nemůže vybrat, do jaké rodiny se narodí - ale právě ti nejbližší nám zprostředkovávají první obraz Boha. Každý máme nějakou představu o Bohu - kterou ale každý potřebujeme korigovat. Můžeme zakoušet i zklamání z Boha - ale také to je třeba vzít vážně. Neodpuštění, viny těch, kdo šli přede mnou, hříchy proti životu, formální víra, posuzování a kategorizování od rodičů, oblast vlastní hříšnosti.... to vše nám může zcela zatemnit obraz Boha. Jsme tedy bezmocní? Ne, vůbec ne, jen na to vše nesmíme chtít zůstat sami.Třetí přednáška na téma "Překážky Božího působení" zazněla během rekolekce v Univerzitním pastoračním centru v Bratislavě ve dnech ... více

„Naše mladé i staré maminky nejsou na tolik ohledů zvyklé, aby se jim zasvětil hnedle svátek jako svatým na nebi; a kdybyste jim šli do kuchyně blahopřát k jejich svátku, asi by se po vás ohnaly utěrkou a řekly by, ať si z nich neděláte blázny. Ale svátek maminek není pro blázny; jednou za rok bychom si měli vzpomenout, že ta tisíc a jedna práce, tisíc a jedna starost, jež tvoří život ženy-maminky, stojí za oslavu a uctění.“ Tak to napsal ke svátku matek Karel Čapek do Lidových novin již v roce 1928.

Rozhovor pro Dobrú knihu 3.4.2010

Ámos 8,11  Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových.

Od pradávna je zde nemoc jako něco, co nelze odloučit od lidského života, něco, čemu tak často nerozumíme a jehož smysl nechápeme. Doprovází naše životy, aniž bychom o to leckdy stáli. A přesto Pán ji zde ponechal jako tajemství, do něhož může nahlédnout jen ten, kdo se k Němu přiblíží. On sám na svém těle zakusil, co je to nemoc i utrpení, a přesto před nimi necouvl zpět, ale naopak se jim vystavil až do krajnosti.

Člověk stále hledá nové a nové metody, jak nemoc odstranit, eliminovat, zahladit její stopy. V poslední době jsme svědky neskutečného množství různých metod a technik majících právě tento účel. Snad nikdy v historii jsme nezaznamenali tak markantní rozvoj alternativní medicíny jako právě nyní v 21. století.1 Jednou z těchto nových metod je tzv. reiki, které vzniklo okolo roku 1970 v USA a odtud se razantně šíří do Evropy hlavně díky masivní podpoře hnutí New Age.

Mariino "Fiat" bude navždycky inspirovat všechny, kdo hledají opravdovost. Zcela se darovat Bohu znamená říci "Fiat" stejně jako Maria, proto má smysl žádat o přímluvu tu, která to dokázala.

Svatý Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického.

Maria je člověkem "Božího Slova". Je proto nádherné a plodné si připomenout v invokacích těchto litanií její místo v dějinách spásy. Opravdu se u ní máme co učit.

Co znamená, že Ježíš přišel, abychom měli život v plnosti? Dokonce už tady na zemi...a co třeba kříž, jak ten k tomu patří? Ale touhu po plnosti života a po štěstí do nás vložil skutečně sám Bůh, On sám se nás ptá - co by sis přál? Problém je, že naše každodennost jako by šla někdy přímo proti tomu, co bychom chtěli. Znamená to tedy, že to, jak krásně mluvíme o Bohu, jsou jen líbivé řeči? Problém je v nás. Často se stává, že všechny ty krásné touhy si chceme naplnit hned a sami a než bychom si na něco počkali, raději je něčím zaplácneme. Bohu není cizí nic, co prožíváme, ale je potřeba nechat naše touhy očišťovat, nespokojit se s tím, co je na první pokus k dosažení. Jak střežit a chránit své srdce? Čemu a komu chci vlastně darovat svůj život? A zeptal jsem se já sám někdy Boha - co by sis Ty přál?
Druhá přednáška na téma "Život v plnosti" byla pronesena v rámci třídenní rekolekce v Univerzitním pastoračním centru v Bratislavě ve dnech 30.4.-2.5.2010.

Mnohokrát v historii pociťovali křesťané potřebu pochopit a formulovat poslání Ježíšovy Matky v církvi a ve svém duchovním životě a podle toho k ní projevovali svou úctu. Jsme děti své doby, ke které patří i určitá dezorientace v mnoha otázkách a není divu že i ve vztahu k Panně Marii mnozí hledají a tápají. Dnešní člověk, zklamaný mnoha povrchními lidskými vztahy, touží po autentickém a osobním vztahu s lidmi i s Bohem. Objeví-li na své cestě s Bohem Pannu Marii, touží i s ní žít v duchu evangelní spirituality, nezatížené předsudky a špatnými zkušenostmi. Když se nechá vést Duchem svatým, Panna Marie se stane prostou součástí jeho duchovního života, bez patosu a přehánění.