Církev je zde proto, aby evangelizovala.

26.4.2013

Církev je zde proto, aby evangelizovala.
(Poznámky kardinála Bergoglia k promluvě pronesené na generální kongregaci před konkláve)
Budu mluvit o evangelizaci. Ona je totiž důvodem existence církve. „Zvěstovat evangelium je sladkou radostí, která povzbuzuje a přináší útěchu“ (Pavel VI.). Je to sám Ježíš Kristus, který nás k němu pobízí zevnitř.


1. Předpokladem evangelizace je apoštolská horlivost.

 Evangelizace předpokládá, že církev upřímně a s prostým srdcem vyjde ze sebe. Církev je povolána k tomu, aby vyšla ze sebe a vydala se až na nejzazší periferie. Nejen na periferie zeměpisné, nýbrž až na periferie existenciální: na ty, které se týkají tajemství hříchu, utrpení, nespravedlnosti, nevědomosti či opovrhování vírou, na periferie myšlení a veškeré bídy.


2. Když církev nevyjde ze sebe, aby evangelizovala, zůstane uzavřená v sobě a onemocní (srov. žena stižená nemocí, která byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit: Lk 13,10nn). Nešvary, které se časem objevily v institucích církve, mají svůj původ v sebestřednosti, v určitém teologickém narcismu.
Ve Zjevení sv. Jana Ježíš říká, že stojí u dveří a tluče. Evidentně text hovoří o tom, že Ježíš klepe na dveře zvenčí, aby mohl vstoupit dovnitř… Já teď ale myslím na ty okamžiky, kdy Ježíš klepe zevnitř, abychom ho nechali vyjít ven. Sebestředná církev chce Ježíše podržet uvnitř ve vlastních řadách a nenechat jej vyjít ven.

3. Když je církev zaměřená na sebe, aniž by si to uvědomovala, věří, že má světlo sama ze sebe; tak ztrácí své „mysterium lunae“1 a propadá mizérii duchovního zesvětštění (pro Lubaca je to nejhorší mizérie, která může církev postihnout). Tedy zabředne do způsobu života, při němž nám jde jen a jen o vzájemné prokazování úcty.
Abychom to zjednodušili: jsou dva pohledy na církev:
a) církev evangelizující, která vychází ze sebe – „Boží lid, který naslouchá Božímu slovu s velkou bázní a s velkou důvěrou je zvěstuje“ (Dei Verbum religiose audiens et fidenter proclamans“; DV 1), a
b) církev zesvětštělá, která žije v sobě, ze sebe a pro sebe.
Toto poznání nám může otevřít oči pro možné změny a reformy, které jsou nutné pro záchranu duší.

4. Nový papež by měl být člověkem, který bude kontemplovat a adorovat Ježíše Krista a z tohoto pramene bude pomáhat církvi vyjít ze sebe a vypravit se až na ony existenciální periferie; který pomůže církvi být požehnanou a žehnající matkou a pomůže jí dát zakusit niternou radost ze zvěstování evangelia.

Kubánský kardinál Jaime Ortega zveřejnil rukopis příspěvku kardinála Jorge M. Bergoglia, který přednesl během jednoho ze zasedání generální kongregace před konkláve a který pravděpodobně zásadně přispěl k jeho volbě papežem. Kardinál Ortega ujišťuje, že mu papež dal dovolení ke zveřejnění jeho poznámek.

Německý překlad ze španělštiny: Norbert Amtz

Český překlad z němčiny: Norbert Žuška

 

 

 


1 Přestává odrážet Kristovo světlo a zůstává temná – pozn. překl..


Sekce: CÍRKEV A SVĚT   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Kontakt na správce stránek: webmaster@vojtechkodet.cz