O žehnání

1.4.2017

O žehnání

Žehnání se v původním smyslu nejprve spojuje s chválou: „Bud' požehnán Hospodin!" Toto spontánní zvolání vytryskne ze srdce, které si uvědomuje dar od Boha svědčící o jeho dobrotě a milosrdenství. Je to chvála tryskající z Ježíšova srdce: „Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým" (Mt 11,25). Je to zvolání starého Zachariáše u obřízky jeho synka Jana Křtitele: „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid" (Lk 1,68).

Touto chválou věřící prohlašuje, že Bůh je zdrojem všeho, co je v jeho stvoření dobré, krásné a pravdivé. Je to také chvála, kterou najdeme v překrásném hymnu tří mladíků v knize Daniel: „Buď pochválen, Pane, Bože našich otců... Bud' pochváleno tvoje slavné a svaté jméno!" Ale vidíme, že hymnus pokračuje takto: ,Všechna díla Páně, velebte Pána! Andělé Páně, velebte Pána! Slunce a měsíci, velebte Pána! Roso a jiní, velebte Pána!" (Dan 3,51-90). Tento nádherný hymnus dál pokračuje vzýváním všech živých i neživých stvoření: všechna svým voláním nebo mlčením hlásají štědrost a dobrotu Boha a v tomto smyslu „dobrořečí Pánu".

Na konci mše svaté můžeme slyšet i druhý význam slova — v požehnání věřících knězem: „Požehnej vás všemohoucí Bůh Otec..." Tato modlitba kněze, především faráře, je způsobem, jak vložit věřící pod Boží ochranu. Poznamenejme, že každý otec rodiny může doma „žehnat" soukromé modlitbě svým dětem.

Jaký smysl má žehnání věcí nebo míst? Je jasné, že zvíře či neživá věc nemá schopnost přijmout nadpřirozenou milost jako věřící: pouze anděl nebo člověk je ze své duchovní podstaty „capax Dei“ (schopen Boha). Žehnat věc nebo místo tedy neznamená dodat mu špetky duchovna či nadpřirozena. Chceme-li rozumět, o co jde, musíme se podívat na slova svatého apoštola Jana: „Víme, že... celý svět má v moci zlý duch" (1 Jan 5,19), a svatého apoštola Pavla.. „on nás totiž vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna" (Kol 1,13).

Žehnat tedy znamená vymanit věc nebo místo ze všeobecného démonického vlivu: chápeme tedy, jak je žehnání důležité, a jak musíme dbát na to, aby zbožné předměty (křížky, medailky), jídlo, domy či auta, pracovní prostředí, zvířata byly pravidelně žehnány. Není divu, že démon nesnáší požehnané předměty, zvláště svěcenou vodu. Byly totiž vyrvány z jeho moci a už se s nimi nemůže spojit. Totéž platí pro ostatky svatých, svědky jejich svatosti, které ďábel nesnese. Pro lidi je žehnání takzvanou svátostinou, to znamená „posvátným znamením, které připravuje člověka k přijetí hlavního účinku svátostí a posvěcuje různé životní situace" (Sacrosanctum Concilium, č.60).

Proč nechat žehnat dům? Zamoření nějakého místa je obvykle důsledkem zlých činů současných či minulých obyvatel (magie, mučení...). I když tam tyto osoby už nebydlí a jejich činnost přestala, mohou mít nad místem dál moc někteří zlí duchové. Je tedy důležité požádat kněze, většinou faráře, aby přišel dům požehnat. Je také žádoucí, aby byly přítomny všechny osoby, které zde obvykle pobývají, tím spíš, že třeba nejsou obeznámeny s tím, jak jsou podobné praktiky nebezpečné. Při této příležitosti mohou dostat nezbytné informace a výklad o smyslu žehnání. Zvláště je třeba žehnat domy, které mohly být pod vlivem zla.

 

Převzato z knihy 90 otázek pro exorcistu, kterou v roce 2017 vydalo KNA.

 

Sekce: DUCHOVNÍ ŽIVOT   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


    RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

    Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz 

    Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.