Úkon sebeodevzdání (proti nepokoji a starostem)

8.4.2013

Úkon sebeodevzdání (proti nepokoji a starostem)



Neapolský kněz Don Dolindo Ruotolo, františkánský terciář, který žil a zemřel v pověsti svatosti, sepsal toto učení o odevzdání se Pánu Bohu, inspirované bezprostředně Pánem Ježíšem.

Proč se znepokojujete a děláte si starosti? Přenechejte mi starost o vaše záležitosti, a všechno se utiší. Říkám vám, že každý akt skutečného, slepého a naprostého odevzdání se mi řeší složité situace. Odevzdat se mi neznamená trápit se, rozčilovat se, zoufat si a nakonec ke mně vyslat nepokojem přetékající modlitbu, abych vám pospíšil na pomoc. Odevzdat se znamená proměnit nepokoj v modlitbu. Odevzdat se znamená klidně zavřít oči duše, odvrátit mysl od trápení a odevzdat se mi, protože jedině díky mně se budete cítit jako dítě uspané v náručí matky, pokud mi dovolíte, abych vás směl přenést na druhý břeh.
Ach to všechno, co vámi otřásá, co vás bezmezně bolí, ach ty vaše pochybnosti, přemítání, starosti a snahy za každou cenu učinit  všechny patřičné kroky, jen abyste zabránili tomu, co vás trápí!
Je snad něco, co bych neudělal, když se duše ve svých hmotných i duchovních potřebách na mě obrátí a řekne: „POSTAREJ SE TY!“, potom zavře oči a utiší se? Dostáváte jen pramálo milostí, když se trápíte a trýzníte kvůli tomu, abyste jich dosáhli; zato jich dostanete plnou náruč, bude-li vaše modlitba naprostým odevzdáním se mi.
V utrpení prosíte, abych je od vás vzal, jenže tak, jak vy si to přejete a představujete....
Obracíte se na mě, ale chcete, abych já se přizpůsobil vašim plánům. Nebuďte jako nemocný, který prosí lékaře o terapii, ale sám mu ji přitom napovídá.
Zanechejte takového jednání a modlete se tak, jak jsem vás to učil v modlitbě Otče náš. Posvěť se jméno Tvé znamená: oslav se Ty právě na této mé potřebě; přijď království Tvé znamená: ať všechno přispívá ke slávě Tvého království v nás i ve světě; buď vůle Tvá znamená: rozhoduj Ty. Já přijdu s celou svou  všemohoucností a vyřeším i ty nejtěžší situace. Možná jen sleduješ, jak se neštěstí valí jedno za druhým a jak se situace neustále zhoršuje, místo aby šla k lepšímu. Neděs se toho, zavři oči a řekni mi s důvěrou: „Buď vůle Tvá, ty se postaráš.“ Říkám ti, že se postarám a že zasáhnu jako lékař, ba dokonce udělám i zázrak, pokud to bude zapotřebí. Sleduješ, jak se stav nemocného blízkého postupně zhoršuje? Neděs se, ale zavři oči a řekni: „Ty se postarej.“ Ujišťuji tě, že se postarám.
Starosti, znepokojování a chuť přemítat o důsledcích událostí jsou v rozporu s odevzdáním se mi. Připomíná to roztržku, jakou vyvolávají děti, když se dožadují, aby se maminka zabývala jejich potřebami, ale zároveň chtějí dělat všecko samy, takže jí svou umíněností a trucováním ztěžují práci. Zavřete oči a nechte se unášet proudem mé milosti, zavřete oči a dovolte mi jednat, zavřete oči a nemyslete na přítomný okamžik, odvraťte myšlenky od budoucnosti jako od pokušení.
Odevzdejte se mi, uvěřte v mou dobrotu a já vám přísahám na svou lásku, že když mi s takovou odevzdaností řeknete: „Ty se postarej“, skutečně se ve všem postarám. Utěším vás, osvobodím a povedu.  A jsem-li někdy nucen vést vás jinou cestou, než jakou byste pro sebe očekávali, poučím vás a ponesu v náručí, protože neexistuje účinnější lék než zásah mé lásky. Ale postarám se jen tehdy, když zavřete oči.
Nemůžete spát, všechno se snažíte hodnotit, všemu chcete přijít na kloub a na všechno pomyslet. Jenže tímto způsobem se svěřujete pouze lidským silám, nebo ještě hůř, lidem, v jejichž zásah skládáte svou naději. Jenže právě to je na překážku mým slovům a plánům. Jak nesmírně toužím po vašem úplném odevzdání se mi, abych vás mohl obdarovat! Jak mne zarmucuje  pohled na váš nepokoj! Satan se snaží přesně o to, aby vás rozbouřil, aby vás oddělil ode mě a od mého působení a aby vás uvrhl na pospas lidskému počínání. Proto důvěřujte pouze mně, spočiňte ve mně, ve všem se mi odevzdejte. Konám zázraky podle míry vašeho naprostého odevzdání se mi, nikoli podle vaší sebedůvěry. Vylévám na vás poklady milostí, když se ocitáte v naprosté chudobě. Máte-li vlastní zásoby, byť jen skrovné, nebo se snažíte-li se opatřit si je, zůstáváte v okruhu přirozeného a máte sklon poddávat se přirozenému běhu událostí, který navíc často mate satan. Žádný člověk, ba dokonce ani světec,  uvažuje-li a usuzuje-li jen podle lidské logiky, nevykoná žádný zázrak.
Božským způsobem zato jedná ten, kdo se odevzdá Bohu. Když vidíš, že se věci komplikují, zavři oči své duše a řekni: „Ježíši, postarej se Ty!“ Zaměř svou pozornost jiným směrem, protože zvídavost tvého rozumu ti znesnadňuje jasný pohled na zlo. Svěřuj se mi se svými záležitostmi a nestáčej pozornost na sebe. Dělej to tak ve všech svých potřebách. Dělejte to všichni, a uvidíte veliké, neustálé a tiché zázraky. To vám přísahám na svou lásku. Ujišťuji vás, že se postarám.
Modlete se po celý čas s ochotou odevzdat se mi, a vždycky budete prožívat veliký pokoj ducha a získáte tak pro sebe veliký užitek, a to i v situacích, kdy vám poskytuji příležitost k oběti, dostiučinění a lásce, která na vás nakládá utrpení. Zdá se vám to nemožné? Zavřete oči a z hloubi duše řekněte: „Ježíši, postarej se Ty!“ Nebojte se, já se postarám.
Budeš pak žehnat mému jménu a už nebudeš hledět na sebe. Všechny tvoje modlitby nemají takovou váhu jako tento akt důvěryplného odevzdání se mi, to si dobře zapamatuj. Neexistuje účinnější novéna než: „Ježíši, odevzdávám se ti, postarej se Ty!“
„Odevzdej se mému srdci... a uvidíš.“
Chci, abys věřil v mou všemohoucnost, nikoli ve vlastní počínání, chci, abys dovolil jednat mně, a ne druhým lidem. Vyhledávej mou blízkost, naplň mou touhu mít tě, zahrnout tě bohatstvím a láskou tak, jak to chci já. Zapomeň na sebe a dovol mi v tobě spočinout. Dovol, aby se má všemohoucnost mohla na tobě kdykoli projevovat.
Zůstaneš-li mi nablízku, nebudeš se trápit, že všechno musíš zvládat sám, že musíš žít v neustálém shonu, aby se ti zdařily tvé plány, aby sis mohl potvrdit, žes něco vykonal. Dokážeš mi svou víru v mou všemohoucnost, a já s tebou budu intenzivně spolupracovat, když budeš mluvit, chodit, pracovat, modlit se nebo spát, „neboť svým miláčkům dávám ve spánku“ (Žl 127,2) všechno, co potřebují. Budeš-li se mnou a nebudeš-li se snažit někam pospíchat, nebudeš-li se trápit kvůli ničemu, co se týká tvého života, ale obrátíš-li se na mě z bezmeznou důvěrou, dám ti všechno, co budeš potřebovat, přesně podle mého odvěkého úradku. Dám ti city, které od tebe očekávám, dám ti nesmírný soucit s bližními, způsobím, že budeš říkat a dělat to, co chci já. Pak bude tvoje jednání skutečně vycházet  z mé lásky. Jenom já a ne ty s veškerými svými snahami stvořím nové děti, které se zrodí ze mě. Stvořím jich tím víc, čím více budeš chtít stát se mým skutečným synem a skutečnou dcerou, mým jednorozeným dítětem. Vždyť přece víš, že „když budeš plnit mou vůli, budeš mi bratrem i sestrou i matkou“. Dovolíš mi tak, abych se zrodil v druhých lidech, protože já stvořím nové děti za pomoci svých skutečných dětí. Tvoje počínání usilující dosažení nějakého tvého cíle je jen zdáním v porovnání s tím, co já konám v tajemství srdcí těch, kteří milují. „Zůstaňte v mé lásce... Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to“ (Jan 15,9.7).

 

Originální text najdete zde.

Sekce: DUCHOVNÍ ŽIVOT   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz