Dopis generálního převora u příležitosti Slavnosti Panny Marie Karmelské

9.7.2015

Dopis generálního převora u příležitosti Slavnosti Panny Marie Karmelské

Drazí bratři a sestry,
uplynul další rok a my se opět těšíme na svátek Naší Paní z hory Karmel. Při této příležitosti bych vám všem rád řekl několik slov.

Především vám přeji krásné prožití svátku; chci, aby novény, modlitby, liturgie a vůbec veškeré slavení následujících dní nám bylo pomocí ke znovuzpřítomnění a oživení charismatu Karmelu v našich srdcích. Není pochyb, že mariánský rozměr je jedním z konstitutivních prvků karmelitánské spirituality. Na různých místech a v různých kulturách nabývá úcta k Marii různých forem, je vyjadřována různými způsoby, přesto však je něčím, co nás spojuje a opravdu naplňuje radostí. S tímto vědomím vám, tak jako každý rok, nabízím novénu, kterou sestavil P. Josef Hung Tran, O.Carm. (v angličtině) na základě textů několika karmelitánů, kteří podporují naše webové stránky.

V letošním roce bych rád do našeho slavení vložil čtyři témata, která se dotýkají našeho Řádu i celé řeholní rodiny. Za prvé letos slavíme 500. výročí narození sv. Terezie od Ježíše. V celém Řádu proběhla řada akcí a konferencí, byly vydány mnohé publikace a rovněž v měsících, které nám zbývají do uzavření jubilejního roku sv. Terezie, nás jistě mnohé ještě čeká. Terezie je klíčovou osobností v dějinách Karmelu a představuje jeden z vrcholů jeho spirituality. Všemi rysy své osobnosti – jako žena, spisovatelka, poutnice, mystička... – nás zve, abychom se vraceli k jejím spisům a k příkladu jejího života a našli v nich podněty (inspiraci, příklad, tvůrčí sílu) pro svůj vlastní, dnešní karmelitánský život.

Z Tereziiných spisů je patrná její úcta k Blahoslavené Panně. V Avile, ještě v dětských letech, se svěřila Panně Marii s prosbou, aby se stala její Matkou. Když vstoupila na Karmel, vstřebávala jeho duchovní tradici a hlubokou mariánskou úctu, která jí vydržela až do konce života. A tak, když začíná psát Cestu dokonalosti, s pokorou říká: „Pokud by v ní bylo něco dobrého, kéž je to k Boží slávě a cti a ke službě jeho nejsvětější Matky, naší Patronky a Paní, jejíž hábit nosím, ačkoli jsem toho velmi nehodna" (Cesta dokonalosti, úvod). A když pak dokončuje zakládání nových klášterů, radostně zvolá: „můžeme se radovat z toho, že něčím sloužíme naší Matce a Paní a Patronce" (Kniha o zakládání 29,23).

Tyto texty nás dojímají a zároveň zvou ke službě „naší Matce, Paní a Patronce", která nás vede k srdci evangelia a křesťanského života. Kéž nám Terezie z nebe pomáhá, abychom karmelitánskou mariánskou úctu a zbožnost žili radostně a autenticky.

Za druhé stojí za připomenutí, že stojíme uprostřed roku zasvěceného života. Jak víte, papež František vyhlásil tento rok a pozval všechny zasvěcené, aby jej slavili jako rok milosti, zamyšlení a rozlišování, ano, jako čas obnovy našeho života v radosti, velkodušnosti a tvořivosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že se tento rok týká jen řeholníků (mnichů, klauzurovaných mnišek, členek institutů apoštolského života), nicméně, jak při různých příležitostech zdůraznil papež František, zasvěcený život nemá žít sám pro sebe, ale pro celou církev. Proto, když se připravujeme uctít Marii jako Matku a Přímluvkyni Karmelu, prosíme ji, aby nám pomohla obnovit náš zasvěcený život a obnovit každého z nás, abychom dali svůj život do služby evangelia, ve společenství s celou církví.

Za třetí slavíme v tomto roce 750. výročí smrti sv. Šimona Stocka. Je zřejmé, že postava Šimona Stocka je obestřena historickými nejasnostmi a badatelé nalezli množství materiálů ke studiu a debatě. Nicméně podle tradice, která není v rozporu s historickým bádáním, zemřel Šimon v Bordeaux 16. května 1265. Proto letos slavíme 750. výročí jeho smrti. Šimon Stock je spojen s tradicí a úctou ke karmelitánskému škapulíři, je tedy namístě připomenout si důležitý prvek našeho charismatu, který nás sjednocuje s Marií, Matkou a Sestrou všech karmelitánů. Kéž dá Bůh, abychom se – jako Šimon Stock – obraceli k Marii v každém smutku a malomyslnosti, v pokušeních a zklamáních, aby tak ona, první učitelka i učednice našeho Pána, nám pomáhala kráčet cestou učedníků a svědků radostné zvěsti, nablízku zvláště chudým a potřebným. Ať karmelitánský škapulíř, v celé své obyčejnosti a prostotě (a možná právě z toho důvodu) stále zůstává připomínkou naší oddanosti hodnotám evangelia a semenem naděje.

Nakonec se s vámi chci podělit o informaci, že 23. května letošního roku byl blahořečen biskup Oscar Arnulfo Romero, salvadorský arcibiskup, který byl zavražděn v březnu roku 1980. Důvodem, proč zde Oscara Romera zmiňuji, je, že během své biskupské služby nejméně třikrát nádherně promluvil o Blahoslavené Panně z hory Karmel a o škapulířových slavnostech 16. července. Jak víte, Romero měl ve zvyku nahrávat svá kázání, jež pak byla vysílána v rádiu, aby oslovila co nejvíce lidí. O svátku Naší Paní z hory Karmel v roce 1976, 1977 a 1978 velmi vyzdvihoval tuto úctu a požadoval, aby se stala platformou pro evangelizaci a osvobození. Pastýřským stylem, který velmi připomíná dokument z Aparecidy a také papeže Františka, nás Romero zve, abychom objevili evangelizační moc, která je přítomná v lidové zbožnosti, jež – ačkoli v některých případech vyžaduje očištění od jistých nebezpečí, jako např. od povrchního sentimentalismu, vnějšího folklóru nebo od vzdálení se životní realitě – stále obsahuje nesmírnou ozdravnou sílu pro celou církev. V těchto pobožnostech prostí lidé velmi často nalézají způsob, jak vyjádřit veliké pravdy víry, jakož i svou velkou důvěru v Boha prostřednictvím Panny Marie. Romero, jenž nosil škapulíř stále, povzbuzoval lid, aby ho také nosil – bez ohledů na důsledky – s křesťanskou autenticitou, zdravou úctou a dětskou náklonností k Matce Karmelu.

Ačkoli tomu nemohu věnovat příliš prostoru, chci se s vámi podělit o dva citáty z Romerových promluv, jež nás naplňují zdravou hrdostí a povzbuzují nás k neúnavné podpoře této tolik oblíbené a tolik krásné úcty, pokud jde o spiritualitu i teologii. Romero řekl: „Pro náš lid neexistuje přitažlivější kazatel než Blahoslavená Panna z hory Karmel" (1977). „Náš lid cítí, že Maria, s titulem Naše Paní z hory Karmel, je naší největší misionářkou. (...) Proto svou úvahu opíráme o tuto náklonnost lidu, zasvěcených osob a kněží k Naší Paní z hory Karmel" (1978). Nedlouho poté byl arcibiskup zastřelen během slavení eucharistie a zemřel nedaleko sochy Naší Paní z hory Karmel v „malé" nemocnici.

Vyprošuji nám všem, aby nás Maria, naše Matka a Sestra, vždy doprovázela a vedla ve složitém i podivuhodném světě, v němž žijeme; a aby nám pomáhala sdílet radostnou zvěst o spáse s každým člověkem.

Krásné prožití Slavnosti Naší Paní z hory Karmel

S bratrským pozdravem

Fernando Millán Romeral, O.Carm.
Generální převor

(Z anglického textu přeložil: Norbert Žuška, O.Carm.)

  

Zdroj textu: www.karmel.cz

Sekce: KARMEL   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz 

Administrováno CMS systémem společnosti NETservis s.r.o.