Slovem Božím je
Panna obtěžkána.
Cestou putuje,
bude přivítána?
(sv. Jan od Kříže)

 

Když se přiblížila chvíle
a on se měl narodit,
podoben jsa ženichovi
opustí náhle svůj byt

a nevěstu k sobě tiskne
svíraje ji v náručí.
Zatím matka něhy plná
ukládá ho do jeslí

mezi oslíka a vola,
kteří byli ve stáji.
Andělé to svými chóry,
lid pak zpěvem oslaví.

A zatímco slaví sňatek,
jímž se v jedno spojují,
Bůh jen naříká a pláče,
spočívaje na jeslích.

Takové nevěsta nese
k svému sňatku klenoty
před matkou, v níž tato změna
prudký úžas vynutí,

neb v člověku božská radost,
v Bohu lidský nářek zní
a to pro oba je jistě
zpěv velice nevšední.

(Sv. Jan od Kříže: Poezie) 

 

Převzato z www.karmel.cz