A za koho mě pokládáte vy? (21. neděle v mezidobí A)

21.8.2017

A za koho mě pokládáte vy? (21. neděle v mezidobí A)

1. čtení: Izaiáš 22,19–23
2. čtení: Římanům 11,33–36
Evangelium: Matouš 16,13–20

 

Kdo je Ježíš? Tohle je také ústřední otázka naší víry, která v různých podobách prostupuje celým evangeliem a v dnešním úryvku z Matoušova evangelia zaznívá přímo z Ježíšových úst. Na odpovědi na ni pak závisí náš vztah k Mistrovi: jedině ve víře v něm můžeme rozpoznávat Pána našeho života.

Když se Ježíš nacházel poblíž Césareje Filipovy, města na severním konci Izraele, obrátil se na své učedníky s otázkou: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ (Mt 16,13) Není pochyb o tom, že titulem „Syn člověka“ se Ježíš odvolával na postavu Spasitele, o níž prorokoval Daniel (srov. Dan 7,13–14). Na tohoto Spasitele, který měl přijít na konci časů, čekali mnozí věřící v Izraeli. Měli bychom si ale také uvědomit, že tímto způsobem Ježíš tajuplně odstupuje i sám od sebe, když o sobě hovoří jako o někom jiném, tedy ve třetí osobě, aniž by do toho právě vstupovalo jeho já… Učedníci tu opakují mínění, která se o Ježíši objevovala mezi lidmi: jedni ho považovali za proroka (srov. Mt 13,57; 14,5), jiní za zmrtvýchvstalého Jana Křtitele, jak se domníval například Herodes (srov. Mt 14,2), podle jiných dále měl být novým Eliášem, velkým prorokem, kterého Bůh uchvátil do nebe (srov. 2 Král 2,1–18), jiní v něm viděli proroka Jeremiáše, jehož tvrdě pronásledovali představitelé kněžské chrámové třídy. Každá z těchto odpovědí obsahuje kus pravdy, ovšem ani všechny dohromady nemohou vysvětlit Ježíšovu novost a jedinečnost.

Proto se také Ježíš obrací přímo na své učedníky: „A za koho mě pokládáte vy?“ (Mt 15,15) Ptá se důvěrným tónem těch, kdo jsou s ním úzce spjati, a proto by o něm měli mít mnohem hlubší poznání. Jediný z nich, Šimon Petr, odpovídá bez váhání: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“ (Mt 16,16). Petr tedy uznává, že Ježíš je Kristus, Mesiáš, Král pokoje a spravedlnosti, očekávaný Izraelem, ten, který má přinést spásu celému lidstvu, vedle toho ale v Ježíšovi rozpoznává Božího Syna, jenž je definitivním zjevitelem nebeského Otce (srov. Jan 1,18). Poblíž města, které nese jméno Cézara, jenž se nechával titulovat „bůh a pán“, Petr pronáší vyznání víry, které plně vystihuje Ježíšovu totožnost…

Petr nevystupuje jako mluvčí Dvanácti, ale jako ten, kdo je v nitru pohnut zjevením od Hospodina. Jasně to pochopil i sám Ježíš: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec“ (Mt 16,17). Jako adresát tohoto daru milosti dává Ježíš nyní Šimonovi nové jméno „Kéfas“, Petr – obdarování, které zároveň implikuje úkol, poslání: „A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev“ (Mt 16,18) – výrok odkazující na základní kámen chrámu – „a pekelné mocnosti ji nepřemohou“ (srov. Iz 28,14–18). Ježíš prohlašuje Petra za základ svého společenství, církve, za skálu, která je schopna posilovat bratry ve víře (srov. Lk 22,32). Toto vyvolení se děje na základě Pánova rozhodnutí, ne kvůli Petrovým vlastnostem a schopnostem: jen díky Ježíšovu vyvolení je Petr na prvním místě v seznamu Dvanácti (srov. Mt 10,2). Od Pána také dostává autoritu – klíče k Božímu království (srov. Iz 22,22) – spjatou s disciplinární pravomocí (moc svazovat a rozvazovat).

Petr není člověk bez vad a nedostatků. Hned v pokračování tohoto úryvku se z pevné skály stane kamenem úrazu, protože jeho smýšlení je příliš světské a Ježíš ho označí jako „Satana“ (srov. Mt 16,18). To nás však nesmí pohoršovat ani uvádět v pochybnosti ohledně Petrovy pravomoci. Přesně naopak, měli bychom se podivovat obdivuhodné Ježíšově shovívavosti, s níž tomuto chudému a slabému člověku svěřil službu s rozhodujícím významem pro společenství a jednotu církve. Zároveň bychom si měli jasně uvědomovat, že autorita v církvi se může vykonávat pouze zároveň s připodobňováním Kristovu smýšlení, protože jedině On sám je pravou skálou, na níž se zakládá církev (srov. 1 Kor 3,11; 1 Petr 2,4–8)!

Rozhovor mezi Petrem a Ježíšem ústí do mlčení, které Ježíš ukládá učedníkům ve věci jeho mesiášství. Tak chce Mistr vyhloubit v našich srdcích prostor pro rozhodující otázku: Jakým druhem Mesiáše Ježíš je? Co znamená, že je Kristus? On sám nám brzy zjeví nečekanou odpověď, slova, která mnohé pohorší…

 

Převzato  z knihy: Hlásej Slovo
Autor: Enzo Bianchi
Vydalo: 
KNA

VIDEOÚVOD k této neděli.

Sekce: UVEDENÍ DO NEDĚLE   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.