Ježíš, Boží království učiněné osobou (2. neděle postní A)

6.3.2017

Ježíš, Boží království učiněné osobou (2. neděle postní A)

1. čtení: 1. kniha Mojžíšova 12,1–4a
2. čtení: 2. list Timoteovi 1,8b–10
Evangelium: Matouš 17,1–9


 

O první neděli postní jsme rozjímali nad ponížením Božího Syna, které dospělo až ke zkoušce důvěry v Otce („Jsi-li syn Boží, ...“ Mt 4,3.6). Dnes nám církev předkládá událost proměnění Páně, při níž Otcův hlas zjevil Ježíše jako svého milovaného Syna, a vybízí nás, abychom vstoupili do dynamiky Velikonoc, která charakterizuje celý život Ježíše Krista. Ježíš ji shrnuje v příkazu, jejž dává svým učedníkům hned po proměnění: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých“ (Mt 17,9).

Událost proměnění Ježíš prorocky předznamenal, když po první předpovědi utrpení Syna člověka řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí Syna člověka, jak přichází se svým královstvím“ (Mt 16,28). Ježíš jako Syn člověka zvěstoval příchod Božího království a měl být Otcem zjeven jako Boží království učiněné osobou. „Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami“ (Mt 17,1). Mistr vybral pouze tři z Dvanácti, kteří mu byli nejbližší: tito učedníci s ním budou i v jeho těžké zkoušce a ponížení v Olivové zahradě v předvečer jeho utrpení (srov. Mt 26,36–46). Vybral je, aby mohli být jeho svědky: Petr bude svědkem Kristova utrpení a účastník na jeho slávě (srov. 1 Petr 5,1), Jakub a Jan budou pít z Mistrova kalicha a podstoupí křest podle Ježíšova příslibu (srov. Mt 20,22–23). Budou mu vydávat svědectví až po nejzazší mez mučednictví!

Na vrcholku hory, již křesťanská tradice identifikovala s horou Tábor, se odehrálo proměnění Ježíšova oblečení i těla. Evangelisté popsat alespoň částečně nepopsatelnou událost, v níž se projevilo Ježíšovo společenství s nebeským Otcem. Matouš mluví o oslnivě bílém šatu, Marek líčí jeho šaty jako tak bílé, jak by je nedokázal vybělit žádný bělič na zemi (srov. Mk 9,3), Lukáš píše o bělostné záři jeho oděvu (srov. Lk 9,29). Místo každodenní Ježíšovy tváře a jeho těla nyní učedníci vidí jinou tvář, prozářenou, proměněnou mocí, která mohla pocházet jedině od Boha. Něco z Boží slávy se nyní odráží i na Ježíšovi, nakolik to byli učedníci schopni vnímat. Ježíš se jim zjevuje jako jeden ze spravedlivých, kteří budou „v království svého Otce zářit jako slunce“ (Mt 13,43).

„A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají“ (Mt 17,3). Ti dva představují Zákon a Proroky. Díky vyššímu poznání, jež je plodem víry, učedníci chápou, že v Ježíšovi se shrnuje a naplňuje celé Boží slovo, jak je obsaženo v Písmu svatém. Na hoře Choreb Mojžíš prosil Hospodina, aby směl spatřit jeho tvář, mohl jej však vidět pouze zezadu (srov. Ex 33,19–23). Eliáš vystoupil na tutéž horu, aby viděl Hospodina, ale vnímal ho pouze jako jemný a tichý hlas (srov. 1 Král 19,12). Nikdo nemůže spatřit Hospodina jinak než v okamžiku smrti; Boha nikdo nikdy neviděl, jeho syn Ježíš Kristus nám ho vypravoval (srov. Jan 1,18). Nyní také Mojžíš a Eliáš konečně hledí na proměněného Ježíše a vidí v něm onu Boží tvář, po níž tolik toužili.

Když je Ježíš prozářen Boží slávou, ukazuje se společenství mezi Izraelem (Mojžíš a Eliáš) a církví (Petr, Jakub a Jan). To vše pečetí hlas vycházející ze zářivého oblaku, jasného znamení Boží přítomnosti: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!“ (Mt 17,5). Velké přikázání „Slyš, Izraeli“ (srov. Dt 6,4) nyní nabývá podoby „Toho poslouchejte!“, totiž Ježíše, Syna Božího. Od nynějška poslouchat samotného Boha znamená poslouchat Ježíše, Syna Božího, živoucí Slovo Boží! Proto také učedníci, když „pozdvihli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše“ (Mt 17,8). Zákon a Proroci ustupují do pozadí a dělají tak místo pro Ježíše, když mu starozákonní zjevení vydalo svědectví: nyní jsou všechna tato svědectví srozumitelná jedině skrze Ježíše. On nám nyní vskutku zjevuje, kdo je Bůh, a činí to formou radostné zvěsti adresované všem lidem, a tak jim dává možnost vstoupit do nového života, který je jiný již na této zemi a bude pokračovat ve věčnosti za hranicemi smrti.

 

Zdroj: Hlásej slovo (roční cyklus A)

 

Videoúvod k této neděli.

 

Sekce: UVEDENÍ DO NEDĚLE   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.