Svědkové Zmrtvýchvstalého (3. neděle velikonoční B)

9.4.2018

Svědkové Zmrtvýchvstalého (3. neděle velikonoční B)

1. čtení: Skutky apoštolů 3,13–15.17–19
2. čtení: 1. list Janův 2,1–5a
Evangelium: Lukáš 24,35–48


 

Dnešní evangelium nám představuje poslední zjevení zmrtvýchvstalého Ježíše učedníkům – to, o němž vypráví poslední stránka evangelia podle Lukáše. Jak jsme viděli už minulou neděli v janovském úryvku, je to vždycky živý Pán, kdo se chápe iniciativy a překvapí jedenáct učedníků, zatímco jsou soustředěni na sdělení, že se Zmrtvýchvstalý zjevil Šimonovi (srov. Lk 24,34) a dvěma učedníkům cestou do Emauz.

Když se Ježíš objeví mezi nimi, předává jim především svůj pokoj: „Pokoj vám!“ Zná však jejich srdce a ví, že ve skutečnosti v jeho zmrtvýchvstání nevěří: „Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha.“ Jinými slovy Jedenáct nevěří v reálnou přítomnost Ježíše jako vzkříšeného z mrtvých, reálnou jako tehdy, když s nimi chodil po cestách Galileje a Judska, a domnívají se, že mají před sebou zjevení Ježíšova ducha. Odehrává se tak znovu to, co se stalo v den, kdy jim Ježíš kráčel vstříc po vodě a oni si mysleli, že vidí „přízrak“ (Mk 6,49). Opravdu nestačí všeobecná, byť nadšená víra v jakési Ježíšovo přežití, případně v návrat jeho ducha ze záhrobí. Evangelista nám to říká slovy, která se mohou zdát paradoxní: „Pro samou radost však pořád ještě nemohli uvěřit…“ Víra ve zmrtvýchvstalého Pána však musí být přilnutím k jeho živé přítomnosti, přítomnosti, která může být vysvětlena a zjevena pouze skrze Svatá Písma a připomínání Ježíšových slov (srov. Jan 2,22).

Ježíš se pak učedníků ptá, s laskavým pochopením odhaluje jejich pochybnosti a ukazuje jim znamení svého oslaveného těla. Jeho tělo povstalo ze smrti, není to oživlá mrtvola ani pouze duch, který by ukazoval, že Ježíšův případ trvá i po jeho smrti: „Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ V těchto tvrzeních je obsažen veškerý realismus zmrtvýchvstání, tedy obrana víry ve vzkříšení těla proti těm, kteří se – tehdy jako dnes – pokoušejí událost zmrtvýchvstání umenšit a redukovat ji pouze na přežití učení rabbiho a proroka Ježíše z Nazareta…

V tuto chvíli se Zmrtvýchvstalý ještě jednou stane spolustolovníkem svých učedníků a objasní jim smysl svého vzkříšení – události, která z Ježíše učinila Krista, Mesiáše, protože „tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých“. Maximálně se tak ozřejmuje poslední základ velikonoční víry: Ježíšova slova spojená se „vším, co je o něm psáno v Mojžíšově Zákoně a Prorocích i v Žalmech“ (srov. Lk 24,44). Ano, naše víra se rodí z naslouchání Božímu slovu v Písmech Starého a Nového zákona, čtených ve světle Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání. Od onoho „prvního dne po sobotě“ (Lk 24,1) jsou veškeré Písmo a Ježíšova slova proroctvím velikonočního tajemství!

Nezapomeňme, co se v této souvislosti čte v epizodě, kterou najdeme pouze v Lukášově evangeliu, v podobenství o chudém Lazarovi a bohatém sobci. Abrahám mu říká: „Jestliže tvoji bratři neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých“ (srov. Lk 16,31). Je třeba jasně říci: bez naslouchání Písmu není možná autentická velikonoční víra. Může tu být nadšení, mimořádná vidění, touha po zázracích, ale toto všechno nestačí. „Kristus byl pohřben a třetího dne vzkříšen podle Písma“ (1 Kor 15,4). Církev pochopila mimořádnou důležitost tohoto tvrzení natolik, že ji zasadila do srdce vyznání víry, kterou prohlašujeme každou neděli…

Počínaje Ježíšovým velikonočním exodem musí být jeho evangelium kázáno všem národům, aby se obrátily, tedy aby se navrátily k Bohu a získaly přístup k radostné zvěsti o odpuštění hříchů. Když to Zmrtvýchvstalý svým učedníkům svěřuje, má na mysli poslání církve, jež se onoho dne otevírá „počínaje Jeruzalémem“ a dospěje až do Říma (srov. Sk 28,11–30). To je důvod, proč Jedenácti adresuje svá poslední slova: „Vy jste toho svědky.“ Apoštolové mají být svědky Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání a k tomu budou vybaveni Duchem Svatým, Boží mocí, která na ně sestoupí na přímluvu samotného Ježíše (srov. Lk 24,49). Takové svědectví se žádá i od nás, kteří jsme slovem apoštolů uvěřili v Ježíšovo zmrtvýchvstání…


 

Převzato  z knihy:
Hlásej Slovo Autor: Enzo Bianchi
Vydalo: 
KNA

VIDEOÚVOD k liturgii této neděle.

Sekce: UVEDENÍ DO NEDĚLE   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

Kontakt na správce stránek: webmaster(@)vojtechkodet.cz 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.